Příspěvky

Zkouška dospělosti - MATURITA

Po velmi dlouhé odmlce, kterou zapříčinila zmíněná MATURITA jsem opět zpátky. Jelikož už mám maturitu za sebou a vím, že některé maturanty tato zkouška teprve čeká, rozhodla jsem se pro vám napsat článek. Musím říci, že jsem se na maturitu snažila připravovat postupně asi od března. Skoro každý víkend jsem se naučila okolo dvou až tří otázek a v konečném součtu jsem šla k maturitě s pocitem, že nic neumím a trápilo nás to skoro všechny. Jelikož jsem maturovala na zdravotní škole, měli jsme maturitu rozdělenou do několika částí. V součtu jsme maturovali asi měsíc. Prvně jsme jako všichni psali slohové práce a didaktické testy. Následně jsme měli praktické zkoušky- pro maséry - většinou masáž a tejpování a pro asistenty - starost o pacienta v rámci jeho karty. Ano, ty maturitní dny byly jedny z nejhorších dnů.. Většina z nás se vůbec nevyspala a polovina z nás měla střevní a žaludeční problémy, ale podivuhodně jsme někteří i při menších dávkách jídla přibrali, stejně jako ti, co

Kam bych se chtěla ubírat?

Obrázek
Vítám Vás všechny po delší odmlce na mém blogu.   Je to něco přes měsíc, co jsem nenapsala žádný článek, ale je to z důvodu již řečeného, a to: " Kam bych se chtěla ubírat ?".  Mám pocit, že v životě každého z nám nastane okamžik, že člověk úplně neví jakým směrem jít dále. Přesně tuhle dobu jsem měla a stále mám já. Jelikož se pomalu, ale jistě blíží konec jedné éry a tou je zdolání střední školy ( snad na poprvé ), tak vlastně zjišťuji, že do těch mých jistot, které jsem si v průběhu 2 let s přítelem vytvořila, spadá i hodně nejistot.  Samozřejmě, že jedna z nich se týká i tohoto blogu. Co se týče osobního života vím, že většina mých vrstevníků plánuje vysokou nebo v rámci našeho oboru masér jít do lázní, ale já prostě vždy musím mít něco extra. Chci hlavně pracovat, ale ne v oboru, který mám vystudovaný. ( Pokud si někdo říkáte ,, Tak proč si tam chodila, když to nechceš dělat? ", odpovím vám naprosto jednoduše... ,, Byli jste si jistí ve svých 14-1

Jak jsem začla žít.. :)

Obrázek
Vždycky jsem si říkala jaké to jednou bude, ten vstup do života a všechno s tím spojené. Neuměla jsem si to představit na tož si říci: ,, Jo, takto to přesně chci." .. Byla jsem malá holka s velkými sny, které jsem myslela, že se mi splní, ale.. Teď už po nich ani netoužím. Dobře, někdy toužím po tom být zpátky tou malou holkou, protože ten svět vám někdy přijde tak obrovský a zároveň tak malinký, že chcete utíkat a schovávat se pomalu sami před sebou.   ( Zní to nelogicky, ale někdy to tak prostě je... )  Je mi 18 a začínám stresovat, protože priority se změnili tím jak se objevil můj princ na bílém koni. Ve skutečnosti to byl princ, co se do mě zamiloval na první pohled ( do teď to nechápu, ale jsem za to strašně vděčná) a chtěl si povídat a já byla nesmělé kuře, co se ho bálo na něco ptát. Prohodilo se pár slov a zjistila jsem, že je to fajn kluk. Pak ten úžasný princ v té době ve slušné kondici, co se týče pití alkoholu, opil mého spolužáka a já spolu se sestrou a spolužač

Jak prožívám nástup do maturitního ročníku ..

Obrázek
Tak a je to tady.  To jsou asi jediná slova, kterými bych shrnula mé pocity.  Vím, že je trochu předčasné to psát, protože jsme v polovině prázdnin, ale čas strašně letí.  Pamatuji si, že v prváku jsem si říkala, jak to bude trvat než se k té maturitě dostanu, protože 2. stupeň základní školy ( v mém případě nižší gymnázium ) byl strašně zdlouhavý, ale před chvílí jsem byla v prvním ročníku na střední ( takové kuře, co nikoho na té škole neznalo 😀 ) a najednou JE TO TADY.  Hurá do čtvrtého ročníku 😭.  Moje pocity jsou strašně smíšené.  V jednu chvíli si říkáte:,, Nejsi blbá, celý ty 3 roky jsi nejlepší ze třídy, tak přeci to musíš dát.", a pak následuje ,, Bože, já to nedám, já jsem tak blbá."  Tyhle stresy mě provázely prakticky celým třetím ročníkem. Nejsem úplně šprt, ale člověk, co se na to zase nemůže úplně vykašlat.  Jelikož se to blíží, tak celý třeťák byl jen o tom, že pokud nám dělá problém učit se teď, tak ať nečekáme, že zvládneme maturitu. Taky

Povídání o strachu..

Obrázek
Za život se v našem životě objeví tolik strachů, že někdy si říkáte : ,, Mám sotva tohle za potřebí? Všechno se dá překonat.", a tak se snažíte většinu těch strachů překonávat a neutíkat před nimi. Není to snadné překonat svůj strach, ale s motivací to zvládnete. Co se týče strachu komunikace s lidmi, tak ten se mě držel dlouhou dobu. Vlastně doteď netuším, proč to vzniklo, kde se to vzalo... Prostě komunikace ? Ne, prosím.😦 Nejhorší bylo muset se na něco ptát prodavačky v obchodě. Cokoliv jsem nemohla najít, to prostě v tom obchodu není, jen abych se nemusela ptát. Většinou jsem to řešila přes dvojče. Ségra to bylo úplně jedno a zeptat se nebyl žádný problém. Jen postupem času mě nutila ať se ptám sama. Takovou osobu jste neviděli.. Moje reakce byla dosti šílená a pro mě dnes už vtipná vzpomínka, ale začala jsem prosit, strašně prosit ať nemusím, když to nezabíralo začala jsem strašně natahovat a měla už slzy v očích a podlamovaly se mi kolena, tak že jsem př

Recenze: Fotokniha od Saal Digital

Obrázek
Předem se chci omluvit, že minulou neděli nevyšel článek, ale potřebovala jsem k němu poblíž jednu věc, kterou vám tu dnes představím.☺️ Fotokniha od Saal Digital K této knize jsem se dostala přes instagram , kde mě zaujala reklama s nabídkou soutěže s poskytnutím poukazu na danou fotoknihu. Soutěž nebyla nijak těžká, jen jste museli napsat nějaké informace o sobě (Já osobně tam napsala pár informací, co mě baví fotit a jak dlouho vlastně fotím..) a vybrat si síť,  na které v případě výhry uděláte recenzi fotoknihy. Po pár dnech mi přišel email, že se mi podařilo získat poukaz a jeho kód. Poukaz byl v hodnotě 900, pokud vaše objednávka přesahovala danou částku museli jste to poté doplatit. Ale teď už k tomu, jak fungují stránky Saal Digital.. ( Pro ty, kdo by se chtěli kouknout na stránky, tak tady ➡️ ) Musím říci, že stránky jsou velmi moderní. Mají širší škálu kvalitních produktů od hrníčku, plakátu a  kalendářů, až po mnou zmiňované fotoknihy.  Blíže k fo

Magie hudby

Obrázek
Hudba je jako čára ukazující rytmus našeho srdce, kdyby nebyla, není ani život. ( Citát by Gabriell Wolf) Vždycky mě fascinovala hudba a všeobecně zvuky. Byla jsem zvědavé dítě. Brzy jsem si oblíbila hudbu a zpěv. Zpívat jsem začala vlastně někdy ve 3-4 letech. Dostali jsme takovou knihu, ke které byl připojený klavírek s mikrofonem..( V té době nejlepší dárek.) V 6 mě dala máma do sboru a v 8 se objevila má láska jménem kytara. Nebudu tu zabíhat do úplně do detailů všeho, protože myslím, že byste dříve umřeli nudou než by jste překonali danou část textu. Je to zvláštní, když to člověk píše takto a přijde mi, že je to strašně dávno.. Tohle je fakt čas, kdy si v 18 připadám jako stařena, když si řeknu, že už je to 15 let zpátky atd... Každopádně ty dny, kdy mě někdo osloví paní se k tomu pojí taky, ale to už je jiný příběh ☺️. Věřím, že lidi, kteří jsou pohlceni hudbou nanejvýš jako já, tak se v tomto článku najdou. Hudba je můj život . Někdy bych se nazval