Kam bych se chtěla ubírat?

Vítám Vás všechny po delší odmlce na mém blogu.  

Je to něco přes měsíc, co jsem nenapsala žádný článek, ale je to z důvodu již řečeného, a to: " Kam bych se chtěla ubírat ?". 

Mám pocit, že v životě každého z nám nastane okamžik, že člověk úplně neví jakým směrem jít dále. Přesně tuhle dobu jsem měla a stále mám já. Jelikož se pomalu, ale jistě blíží konec jedné éry a tou je zdolání střední školy (snad na poprvé), tak vlastně zjišťuji, že do těch mých jistot, které jsem si v průběhu 2 let s přítelem vytvořila, spadá i hodně nejistot. 

Samozřejmě, že jedna z nich se týká i tohoto blogu.

Co se týče osobního života vím, že většina mých vrstevníků plánuje vysokou nebo v rámci našeho oboru masér jít do lázní, ale já prostě vždy musím mít něco extra. Chci hlavně pracovat, ale ne v oboru, který mám vystudovaný. ( Pokud si někdo říkáte ,, Tak proč si tam chodila, když to nechceš dělat? ", odpovím vám naprosto jednoduše... ,, Byli jste si jistí ve svých 14-15 letech, když jste podávali přihlášky na střední, co chcete dělat?"  ) 

 Samozřejmě studium je důležité a dokud nám jede mozek na tom učebním modu je nejlepší ho nepřerušovat. Po úspěšném zdolání maturity rozhodně jděte dál. Já si stále říkám, že když nebudu studovat dále budu pořád masér a někam se vetřu .. , ale co ta vysoká ? 

Takže chci vlastně na vysokou nebo ne? 

 Ano, chci. 

Jen s tím, že chci využít možnosti dálkového studia, protože možná jsem trochu "šprt", ale nejsem ten člověk, kterého láká být další 3-5 let v lavici a koukat na to, jak vám někdo něco převypráví. Pokud vás ten člověk ještě k tomu dokáže dostat z bdělosti do stavu naprosté otupělosti, tak pak to nemá ani cenu. Tím nechci říci, že to tak učitelé mají, ale některým se to skutečně daří a ne jen to...To jsem opět odbočila. 

Studium je prostě pro ty, které to opravdu naplňuje a nevadí jim všechno ostatní později. 

Já jsem velmi rodinný typ člověka, což je jeden z důvodů, proč nechci být v té škole a chci zvládat studium i práci. 

Rodina je jedna z největších štěstích v životě, a pokud ji máte s milovanou osobou o to krásnější vše je. JSEM PROSTĚ SNÍLEK, takže si chci vydělat na život s přítelem a ve 23 mít zaděláno na miminko. ( 😅 Dobře.. uznávám, že výraz zadělat na miminko se dá srovnat s děláním těsta na buchty.., ale všichni chápeme, co myslím.) 

U toho dělat skoro jakoukoliv práci, která se po maturitě naskytne a plnit si své sny. 

Teď k těm pochybnostem. 

Takto to všechno zní nádherně, ale přijdou otázky.. Ale co, když nebude žádná dobrá práce v nabídce? Co, když nebudeme mít dost peněz na společné bydlení? Co, když nezvládnu vysokou? Co, když ten obor taky nebudu chtít dělat? 

Dám vám jednu dobrou radu.. Vykašlete se na všechno, co kdyby? .. To je problém vašeho budoucího já. Pokud budete mít dostatečnou motivaci a dostatečné sebevědomí, nikdy nebudete muset říkat, co kdyby. Trápení vám dělá problémy, problémy vám zkazí náladu, nálada vám spadne k depresím, tím si snížíte samovolně sebevědomí, pak budete mít chvíli klidu a spadnete do toho kolotoče znovu. Až jednou přijdete na to, že jste vlastně slušná nula. ( Ano, zkušenost.) 

Takže kašlete na to. Žijte a smějte se.. problémy nechte zítřkům. 

Ať už já nebo vy dosáhneme či nedosáhneme toho, o co se snažíme určitě to bude z nějakého důvodu. Osud a život jsou šoumeni, kteří vám rádi pořád podlomí nohy, ale taky vám nabídnou záchranné lano, které se většinou ukáže být lepší než cesta, kvůli které jste si při nedosažení cíle zlámaly nohy. 

( Ooo to se povedlo..😅) 

Co se týče tohoto blogu.. určitě s ním nehodlám přestat. Hodně lidí to vzdá kvůli počtu čtenářů, ale když vás to baví, proč se toho vzdávat. 
Chtěla bych ho směrovat na takový osobnější blog, na kterém nebude chybět pár rad o všem možném a taky něco na zasmání. Strašně ráda lidem pomáhám ( Měla jsem jednu dobu poradnu na asku.. V časech, kdy poměrně ještě jel..) a ještě raději lidi rozesmívám. 
Určitě zde najdete články o mých velkých láskách, kterými jsou můj přítel, hudba (kytara, zpěv), čtení a focení... Budu ráda, když se v tom někdo najde a pokud vás bude baviti to číst, bude to jen bonus navíc. 

Vážím si všech ohlasů, který je pod články, i když největší vzbudil článek o antikoncepci 😁. Hold každý jsme jiný a máme rozlišné názory, ale jsem ráda, že se o ně nebojíte podělit. 

Moje momentální pauza na blogu byla z dilematu, že jsem nějak postrádala múzu a stalo se toho tolik... Navíc jako člověk toužící po svém životě, co nejlépe hne po maturitě, tak jsem pracovala. Dva měsíce prázdnin je moc dlouhá doba na to, aby ji člověk nevyužil.
 Já chci žít a plnit si sny.. To je především to, kam se chci ubírat.

Děkuji za přečtení, 
Vaše Gabriell