Všechno je jednou poprvé

Znáte to...,když jednoho dne přemýšlíte, co dělat s těmi myšlenky, co se vám honí v hlavou? Ten pocit, že chcete nějak pomoci, ale pro většinu je vaše existence lhostejná stejně jako rady rodičů, učitelů a vlastně všech,co se nám snaží pomoc, protože jsme svéhlavý a vše víme nejlépe? 
Tak tohle je ten důvod, proč si zakládám blog. :) 

Jakým směrem bych ho chtěla směrovat? 

Na tuto otázku nemám ještě úplnou odpověď. Určitě vím, že nebude obsahovat žádné makeup tutoriály, fashion rady ani absurdní věci ( ať už si pod tím představujete cokoli).. Ale hlavní na čem bych tento blog chtěla postavit je ŽIVOT. Přesněji řečeno můj život. Nějaké mé zážitky, rady a tipy např. co určitě navštívit v Česku, hodně o přírodě, hudbě, zvířatech,focení.. Vlastně budu psát o tématech mému srdci nejbližších.
Jelikož nejsem vědec, tak tady psát nějaké odborné články.. A kdyby vám někdy přišlo, že se ze sebe snažím dělat chytrou, tak ono možná vám to jen nepřijde, ale bude to tak.. :D Ne, ráda čtu a využívám všechny informace,co má hlava zvládá pojmout, abych se odrazila od toho negramotného člověka, kterým jsem jako malá byla. Vlastně my všichni kdysi byli. ( Tímto nechci nikoho urazit) Hodně budu psát o svých názorech a úhlech pohledu na nějaké věci, což u mě to bude asi hodně o tom vlivu rodiny, ale určitě to bude i o jiných tématech.
Jak jsem však řekla přesná struktura tohoto blogu přijde asi až časem :)

 Co od toho očekávám?

Nejsem člověk, co má velké ambice. Byla bych ráda, kdyby se mi podařilo pomoci pár lidem, napsat něco nad čím se můžete zasmát či zasnít, ale hlavně něco u čeho nebudete litovat, že jste to četli.
Samozřejmě by bylo hřejivou odměnou kdyby tento blog sledoval více jak jeden člověk (ano tím narážím na svého přítele :D) .
Pokud se někomu mé psaní nebude líbit nikoho nenutím to číst. Každopádně tím nechci říci ať nekritizujete ba naopak .. Každá kritika se přijímá, protože o to více se budu snažit ať má tento blog nějakou úroveň.

Kdo vlastně jsem?

I když jsem nějaké shrnutí napsala do rubriky o mě, přes kterou můžete vlastně nahlédnout do profilu blogera..tak i přesto vám dám tady pár informací.
Jsem normální holka, která studuje a snaží se přijít na to kým je a jakým směrem nejlépe směřovat svůj život.
Je mi 18. Ano, jsem dospělá. Dle mého označení dospělá je věc čistě právního charakteru, protože už plně odpovídám za své skutky, ale jinak se cítím stále jako dítě. Dětmi zůstáváme po celý život...ať už v našich myslích či v očích našich rodičů a prarodičů. Každopádně nejsem nespolehlivý a flegmatický člověk. Už se snažím realisticky myslet, v čemž mě moc zbržďuje naivita. Povím vám, někdy je to tak krásná věc být naivní, ale hold dospělý člověk už to musí eliminovat.
Jsem velký blázen do hudby. Upřímně i při tom jak se cpu ( což je fráze, co rád využívá můj přítel ) si dokážu broukat. Neptejte se mě jak a proč.. Já to nevím. Také jedno slovo mi dokáže připomenout písničku a než domluvíte už si vetšinou zpívám. Mohla bych psát dloho, ale musím říci, že by pak tento článek nikdy nekončil.
Hraji na kytaru.. bude to už 10 let.
Kapitola, která se nazývá focení začla kolem 11-12 let a strašně mě to baví. Nemůžu říci jsem-li dobrá či ne, ale určitě vám dám tady pár mnou focených věcí :).
Jinak jsem středoškolák na zdravotní škole. Ne, nechci ve zdravotnictví pracovat.
Myslím, že pro základní nástřel by to mohlo stačit.

Teď už mi zbývá vám jen poděkovat. :)

Děkuji, pokud jste to zvládli dočíst až do konce. Vážím si toho :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Recenze: Fotokniha od Saal Digital

Zkouška dospělosti - MATURITA

Kam bych se chtěla ubírat?